L'idioma wají ye un idioma indoeuropéu, concretamente iránica falada pol pueblu wají en Afganistán, China, Paquistán, Taxiquistán, y en menor midida en Rusia polos emigrantes que viven ende.

Faláu en
Faláu en Taxiquistán, Afganistán, Paquistán y República Popular China
Númberu de falantes
Falantes Tipu Añu
30 000
Datos
Familia llingües irániques orientales
Estáu de vulnerabilidá 3 definitivamente en peligru
Sistema d'escritura alfabetu árabe, alfabetu cirílicu y alfabetu llatín
Códigos
ISO 639-2 ensin valor
ISO 639-3 wbl
Cambiar los datos en Wikidata

Ortografía editar

El wají tradicionalmente nun s'escribía. Usóse dellos sistemes d'escritura; árabe, cirílicu y llatín pa escribir l'idioma.[1] Haqiqat Ali creó una ortografía en 1984.[2]

 
L'alfabetu wají creáu por Haqiqat Ali
Lletra A a B b C c Č č Č̣ č̣ D d Ḍ ḍ Δ δ E e Ə ə F f G g Ɣ ɣ Ɣ̌ ɣ̌ H h I i J j J̣̌ ǰ̣ K k L l M m N n
AFI [a] [b] [t͡s] [t͡ʃ] [ʈ͡ʂ] [ɖ] [d̪] [ð] [e] [ə] [f] [g] [ʁ] [ɣ] [h] [i] [d͡ʒ] [ɖ͡ʐ] [k] [l] [m] [n]
Lletra O o P p Q q R r S s Š š Ṣ̌ ṣ̌ T t Ṭ ṭ Θ ϑ U u V v W w X x X̌ x̌ Y y Z z Ž ž Ẓ̌ ẓ̌ Ʒ ʒ Ы ы
AFI [o] [p] [q] [r] [s] [ʃ] [ʂ] [ʈ] [t̪] [θ] [u] [v] [w] [χ] [x] [j] [z] [ʒ] [ʐ] [d͡z] [ɨ]

Testu de muestra d'una traducción de la Biblia publicada en 2001 amuésase de siguío.[3]

Padre nuesu (Lucas 11:2-4)
Wají n'alfabetu llatín Wají n'alfabetu cirílicu Castellanu
2 Yiso yavər x̆atəy: «Sayišt i dəo carəv, x̆anəv: „Ey bzыrgwor Tat ki də osmonət cəy! Ti bəzыrg nung bər olam ыmыt! Ləcər dəwroni Ti podšoyi ɣ̆at-ət, zəmin-ət zəmon də hыkmi taw ыmыt! 2 Йисо йавəр х̌атəй: «Сайишт ҙи дəо царəв, х̌анəв: „Ей бзыргв̌ор Тат ки дə осмонəт цəй! Ти бəзырг нунг бəр олам ымыт! Лəцəр дəв̌рони Ти подшойи г̌ат-əт, зəмин-əт зəмон дə ҳыкми тав̌ ымыт! 2 El díxo-yos entós: «Cuando oren, digan: Padre, santificado sía'l to Nome, que venga'l to Reinu, fáigase la to voluntá, asina na Tierra como nel Cielu,
³ Spo rыsq-ət rыzi sakər nəsib car! ³ Спо рысқ-əт рызи сакəр нəсиб цар! ³ danos güei el nuesu pan d'acaldía,
4 Cə spo gənonən šəxs! Sak bə kuy, ki sakər šakiɣ̆, cə kərk! kыx̆ter baxṣ̌əṣ̌ carən. Cə bandi nafs-ət awasən, Cə waswasayi Iblisən saki niga δыr!“» 4 Цə спо гəноəн шəхс! Сак бə куй, ки сакəр шакиг̌ цə кəрк! Кых̌тəр бахш̣əш̣ царəн. Цə банди нафс-əт ав̌асəн, Цə в̌асв̌асайи Иблисəн саки нига д̌ыр!“» 4 perdona los nuesos pecaos, porque tamién nós perdonamos a aquellos que nos ofienden; y nun nos dexes cayer na tentación, y llíbranos del mal».

Vocabulariu editar

El léxicu wají presenta diferencies significatives coles demás llingües de Pamir. Equí amuésase la comparanza de Gawarjon de los dialeutos del sarikoli y del wají falaes en China.

Comparanza léxica de siete llingües iránicas[4]
Asturianu Persa Taxiquistanín Sugní Sarikoli Pastún Wají Avéstico
unu jæk (یک) jak (‍як) jiw iw jaw (يو) ji aēva-
carne ɡoʃt (گوشت) ɡoʃt (гушт) ɡoːxt ɡɯxt ɣwaxa, ɣwaʂa (غوښه) ɡoʂt ?
fíu pesær (پسر) triar (писар) puts pɯts zoi (زوی) putr putra
fueu ɒteʃ (اتش) otaʃ (оташ) joːts juts or (اور) rɯχninɡ âtar
agua ɒb (اب) ob (об) xats xats obə (اوبه) jupk aiwyô, ap
agua dæst (دست) dast (даѕт) ðust ðɯst lɑs (لاس) ðast zasta
pie (پا) po (по) poːð peð pxa, pʂa (پښه) pɯð pad
diente dændɒn (دندان) dandon (дандон) ðinðʉn ðanðun ɣɑx, ɣɑʂ (غاښ) ðɯnðɯk ?
güeyu tʃæʃm (چشم) tʃaʃm (чашм) tsem tsem stərɡa (سترګه) tʂəʐm cashman
caballu æsb (اسب) asp (асп) voːrdʒ vurdʒ ɑs (آس) jaʃ aspa
nube æbr (ابر) abr (абр) abri varm urjadz (اوريځ) mur maēγa-
trigu ɡændom (گندم) ɡandum (гандум) ʒindam ʒandam ɣanam (غنم) ɣɯdim ?
dellos besjɒr (بسيار) bisjor (бисёр) bisjoːr pɯr ɖer, pura (ډېر، پوره) təqi paoiri, paoirîsh, pouru
altu bolænd (بلند) baland (баланд) biland bɯland lwaɻ (لوړ) bɯland berezô, berezañt
lloñe dur (دور) dur (дур) ðar ðar ləre (لرې) ðdir dûra, dûrât
bonu χub (خوب) χub (хуб) χub tʃardʒ xə, ʂə (ښه) baf vohu
pequeñu kutʃik (کوچک) χurd (хурд) dzul dzɯl ləɡ, ləʐ (لږ) dzəqlai ?
dicir ɡoft (گفت) ɡuft (гуфт) lʉvd levd wajəl (ويل) xənak aoj-, mrû-, sangh-
faer kærd (کرد) kard (кард) tʃiːd tʃeiɡ kawəl (کول) tsərak kar-
ver did (ديد) did (дид) wiːnt wand winəm (وينم) wiŋɡ dî-

Fonoloxía editar

Vocales editar

Anterior Central Posterior
Zarrada i ɨ u
Semicerrada e o
Entemedia ə
Abierta a

Consonantes editar

Llabial Dental Alveolar Alveolopalatar Retroflexu Velar Uvular Glotal
Nasal m n
Plosiva p b t̪ d̪ ʈ ɖ k ɡ q
Africáu t͡s d͡z t͡ʃ d͡ʒ ʈ͡ʂ ɖ͡ʐ
Fricativu f v θ ð s z ʃ ʒ ʂ ʐ x ɣ χ ʁ h
Aproximante l j w
Radical r

Referencies editar

  1. Wakhi Roman alphabets on Gojal.net
  2. Ali, Haqiqat (1984). Wakhi Language 1.
  3. (2001) Luqo Inǰil (Gospel of Luke) (en Wakhi).: Title page, passages in Roman alphabet[1],passages in Cyrillic alphabet[2]
  4. Gawarjon (高尔锵/Gāo Ěrqiāng) (1985). Outline of the Tajik language (塔吉克语简志/Tǎjíkèyǔ Jiǎnzhì). Beijing: Nationalities Publishing House.

Enllaces esternos editar

 
Wikimedia Incubator